Ukrytá dimenze-35.kapitola

18. července 2014 v 7:16 | Aly |  Ukrytá dimenze

Poslední den v Deiragenu

,,Bylo to něco," prohodila jsem k Dreikovi a Rix.
Seděli jsme stranou od našeho tábora. Byl večer a dívali jsme se na první hvězdy. Ostatní se zahřívali u ohně. Tři Samuelovi lidi byli opření o velký strom trochu dál od ohně a svázaní. Až se vrátíme domů, čeká je spravedlnost a vrátit se máme už zítra ráno.
Rix se svými chladnými prsty dotkla mé ruky.
,,Jsi první člověk, který se s námi odvážil strávit více než jeden den."
Pousmála jsem se. ,,Nebudu přece rasistická."
Uslyšeli jsme kroky a ohlédli se za sebe, přicházel k nám Hank s Danielem.
,,Je nám moc líto, že jsme s vámi zprvu nechtěli spolupracovat," řekl Hank, když k nám oba dorazili.
Dreik a Rix se na sebe mlčky podívali. ,,Jsme na to zvyklí," uklidnil je Dreik. ,,Mohli jste s námi taky začít bojovat, ještě to dopadlo dobře."
,,Fajn se nám s vámi spolupracovalo, pánové," podotkla Rix - jako na rozloučenou.
,,A možná," začal Daniel, ,,by nebylo od věci, kdybyste s námi spolupracovali nadále při našich dalších misích."
Ta nabídka mě překvapila a myslím, že jsem nebyla jediná překvapená.
,,Nemůžeme vám to slíbit za celý národ Fleugů," namítla Rix, jakoby to mělo být všem jasné.
Hank se zamyslel. ,,My bychom to rádi zatím domluvili s vámi dvěma. Jestli samozřejmě k tomuto přemluvíte i svůj národ, tak to určitě uvítáme."
Podívala jsem se na jejich reakci. Rix se usmívala, ale dívala se do země. Dreik se Hankovi vytrvale díval do očí a vypadal, že přemýšlí. Mně to přišlo, jako dobrý nápad. Alespoň bych se zítra s Dreikem a Rix nerozloučila navždy.
Rix zvedla hlavu a s úsměvem mrkla na Dreika. Ten na to jen pokrčil rameny a kývl.
,,Dobře," rozhodla Rix. ,,Dáváme vám své slovo."
Daniel kývl a zamyšleně se zahleděl před sebe. ,,Nebylo by dobré smluvit to písemně?" navrhl.
Dreik zavrtěl hlavou. ,,My smlouvy nepodepisujeme. Naše čestné slovo má stejnou váhu jako vaše smlouvy."
,,Dobře," uzavřel Hank. ,,Tak jsme domluveni."

Už jsem ležela přikrytá u ohně a usínala.
Daniel s Dreikem si vzali hlídku, protože jsme pořád byli v nebezpečí, že nás napadnou nějací 'cizí' nebo že se Samuelovi zatčení lidé o něco pokusí.
Přemýšlela jsem.
Všichni kolem mě už skoro spali.
Tohle je moje poslední noc v Deiragenu. Zažila jsem tu spoustu věcí. Získala jsem nové přátele. Prožila velké dobrodružství. Zamilovala jsem se do Erika a on - jak to tak vypadá - se zamiloval do mě. Sblížila jsem se s Hankem. Bude mi to tu vážně chybět. Zkušenosti s Kronem a Samuelem Mortem mě poznamenají na celý život.
Zítra už projdu portálem a budu zase doma - se svou rodinou. Budu muset jít do školy, ale budu dál studovat na Gradku. Možná se sem ještě jednou vrátím.
Je to divné, ale já nejsem smutná, ani napjatá. Jsem šťastná.



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 bellasmilee bellasmilee | E-mail | 18. července 2014 v 10:11 | Reagovat

Moc pěkné ^^

2 Aly Aly | Web | 18. července 2014 v 10:48 | Reagovat

[1]: Díky :)

3 Free Free | E-mail | Web | 13. ledna 2015 v 20:38 | Reagovat

Moc dobře napsané :) Snad Guardi a Fleugové někdy v budoucnu usmíří, ale tohle už zřejmě ve hvězdách a ne už v povídce :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama