Ukrytá dimenze-23.kapitola

7. dubna 2014 v 18:11 | Aly |  Ukrytá dimenze


Čtvrtý den

,,Prosím! Co jiného tady budeme dělat?" přemlouvala jsem Dreika.
,,Počkáme, až ti tvoji přátelé najdou nás." řekl lhostejně. ,,Já je hledat nebudu, když tam někde je Kron."
Naštvaně jsem se na něho podívala.
Byl tu další den v Deiragenu a já jsem byla rozhodnutá hledat Hanka a ostatní, i kdyby byli třicet kilometrů daleko.
Dreik si mě nevšímal. Nevadilo mu, že jsem na něj naštvaná. Seděl dál na zemi a brousil si svůj esovitě zakroucený meč.
Rozhodla jsem se pro jinou taktiku.
Smutně jsem se zatvářila a znovu se podívala na Dreika. Určitě šlo vidět, že nemám daleko od pláče.
,,Prosím. Co když se jim něco stalo? Musím je najít."
Dreik se na mě chvíli podíval, nejspíš nevěděl, co říct. Pak se otočil na Rix, která jednou kývla. Otráveně zakoulel očima.
,,Dobře." svolil. ,,Ale je ti doufám jasné, že až je najdeme, moc rádi nás neuvidí?"
Zmateně jsem se zamračila.
,,Proč by ne? Budou rádi, že mě našli."
Dreik se pobaveně zasmál. Když se ale Rix varovně zamračila, nechal toho.
,,Lincy, my jsme Fleugové." vysvětlovala Rix. ,,Jsme jedni z 'cizích'. Jsme jedni z mála 'cizích', kteří mluví lidskou řečí a jsou podobní lidem. I přesto s námi Gardi zacházejí jako s ostatními 'cizími'."
,,Ale vy jste přece...hodní." nechápala jsem.
Dreik se zatvářil naštvaně.
,,Můžeme být jakkoli hodní a neagresivní a Gardi nás budou chtít zlikvidovat jako jiné 'cizí'." řekl. ,,Jen proto, že s námi Gardi mají jednu jedinou špatnou zkušenost, nás všechny odsuzují."
Se zájmem jsem na Dreika pohlédla.
,,Jako špatnou zkušenost?" zajímala jsem se.
,,Jeden Fleug se asi jednou chtěl pobavit a otravoval Gardy na jedné výpravě." odpověděla Rix posměšně. ,,Vymklo se mu to ale z rukou a nakonec s nimi bojoval. Nepřežil to, ale zranil dva Gardy, a kvůli němu si teď myslíte, že jsme stejně agresivní jako všichni 'cizí'."
,,Sice se to stalo už hrozně dávno, ale my jsme se celou tu dobu Gardům vyhýbali, tak si pořád myslí, že jsme nemilosrdní 'cizí' bez rozumu." doplnil Dreik.
,,To jsem netušila." přiznala jsem se.
,,Ani se ti nedivím." řekl Dreik povzbudivě.

Po skromném jídle, o kterém jsem netušila, co je zač, jsme se všichni tři vydali na cestu.
Dreik a Rix mě zavedli k místu, kde mě našli po mém pádu. Nikdo tam nebyl, a tak jsme poohlédli po okolí, jestli nenajdeme nějaké stopy po Hankovi a ostatních.
Nedávalo mi to smysl, když jsme žádné nenašli. Že by mě nehledali? Smutně jsem svěsila hlavu a následovala Dreika s Rix.
Po dalších minutách hledání Rix rozhodla, že bychom měli vyšplhat nahoru na kopec. Jevilo se to jako logický krok, větší problém byl najít cestu na ten strmý svah. Ukázalo se, že Dreik a Rix mají lana. Vypadala sice velice zvláštně, byla bílá, hladká a nešly na nich vidět známky nějakého pletení. Dobře nás ale zajistila, když jsme je zahákli za pevné kolíky, které Dreik zaklepával do stěny svahu, a my jsme po půl hodině vyšplhali nahoru. Postupovali jsme jako horolezci na Zemi. Fleugové jsou opravdu podobní lidem.
Na kopci už stopy byly. Nebylo to ani překvapivé po tom, co se stalo.
Zadívala jsem se do nich a zkoumala je. Byly dost nepatrné a některé vedly někam za keře.
,,Pozor!" vykřikl náhle Dreik a já jsem se za ním rychle ohlédla.
Ležel na zemi a před ním stáli tři Entasové. Jeden z nich máchl rukou s obrovskými drápy po Dreikovi a kdyby do toho Rix včas nezasáhla se svým mečem také esovitého tvaru, Dreika bychom už možná nevzkřísili.
Netušila jsem, co mám dělat.
Většinou když jsem narazila na 'cizí' byl se mnou Hank, Erik nebo někdo jiný, kdo se o ně postaral. Teď jsem tu byla jediná Gardka, která měla za povinnost 'cizí' zneškodnit a zachránit své přátele. Nemohla jsem Rix a Dreika ponechat přesile.
Je čas poprvé využít můj luk.
Vložila jsem do něho první šíp a vystřelila. Entas, který byl nejblíž Dreika a Rix, překvapeně uskočil a zařval. Poté se svalil na zem a už se nehýbal.
Jakmile byl jeden z Entasů vyřazen ze hry, Rix se hbitě vrhla na dalšího, zatímco se Dreik snažil postavit na nohy.
Do luku jsem vložila druhý šíp a znovu vystřelila. Poslednímu Entasovi se šíp hluboce zabodl do ramene a on ještě chvíli klopýtal ze strany na stranu. Vtom už se ale postavil Dreik a zabodl svůj meč přímo do Entasovy hrudi.
Rix zopakovala podobný postup téměř ve stejné chvíli jako Dreik.
Další dva Entasové dopadli na zem.
S napětím jsme se na ně všichni tři dívali. Věděla jsem, že mrtvý 'cizí' se mají po několika minutách sami od sebe vypařit. Alespoň to mě učil Hank.
Ještě malou chvíli se nic nedělo. Ale potom se všichni ti Entasové postupně rozpadli na prach.
A nic z nich nezbylo.








 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Bellasmilee Bellasmilee | E-mail | Web | 7. dubna 2014 v 18:48 | Reagovat

Miluju tvoji povídku! :3

2 AutonMionYna AutonMionYna | 8. dubna 2014 v 18:22 | Reagovat

Už se nemůžu dočkat další kapitoly... Co se bude dít?najde lincy své přátele? a nebo se podívá do tajemného světa deiragenu ?

3 Katerííína Katerííína | Web | 9. dubna 2014 v 14:38 | Reagovat

to je vážně úžasný! :)

4 Free Free | E-mail | Web | 28. listopadu 2014 v 14:09 | Reagovat

No je to zatím podivné, že nenašli žádné stopy jako by je ten Kron snad sebral sebou všechny :D

5 Aly Aly | Web | 11. ledna 2015 v 22:13 | Reagovat

Ty mas na komentare fakt talent :DDDD to je fajn :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama