Ukrytá dimenze-22.kapitola

4. dubna 2014 v 18:52 | Aly |  Ukrytá dimenze


Třetí den

Probudila jsem se pod přikrývkou a do očí mi svítilo světlo. Bylo dost podobné svitu slunce na Zemi. Usoudila jsem, že je ráno. Mohla jsem spát několik dní, ale největší překvapení bylo, že...jsem přikrytá!
Mé oči si po chvíli zvykly na náhlé světlo a já jsem rozeznala první obrysy předmětů přede mnou.
Nade mnou byly vidět koruny deiragenských stromů a mezi nimi bílá svítící koule - tomu se dalo říkat deiragenské slunce.
Vtom se nad mou hlavou mihla čísi ruka a sáhla po dřevěné nádobě, která byla položená vedle mě.
Překvapeně jsem sebou trhla. Když jsem tu ruku spatřila, vzbudil se ve mně velký strach. Pak jsem ale pochopila, že mi nic nehrozí, a trochu jsem se uklidnila. Rychle jsem se otočila směrem dozadu, odkud ta ruka vystřelila.
Za mnou seděla nějaká žena.
Měla mladou tvář bez vrásek, tmavé černé vlasy dlouhé skoro po pas a pronikavě modré oči - to mi k černým vlasům úplně nesedělo. Byla oblečená v lehkých bílých šatech. Nejzvláštnější byly její obrazce na pravém rameně a na tváři, vypadaly jako tetování, byly černé a měly tvar různých vlnek a zaoblených pruhů. Byla krásná.
,,Jak ti je?" zeptala se sladkým hlasem.
Pomalu a zmateně jsem pokývala hlavou.
,,Je to lepší." hlesla jsem tiše.
Žena mi podala dřevěnou nádobu, kterou si před chvílí podala.
,,Napij se." doporučila. ,,Bude ti líp."
Poslechla jsem a napila se studené vody v dřevěné nádobě.
V tu chvíli jsem si vzpomněla, co se vlastně stalo.
,,Kde...kde to jsme?" ptala jsem se vyděšeně. ,,Jak dlouho jsem spala?"
Žena se usmála.
,,Den." odpověděla s klidem. ,,A jsme pár kilometrů od místa, kde jsme tě našli."
,,Kolik kilometrů?!" vyjekla jsem. ,,A co moji přátelé, kteří byli se mnou?"
Žena se zamyšleně zamračila.
,,Nikdo jiný tam s tebou nebyl."
Po jejích slovech jsem vyvalila oči.
,,To není možné!" protestovala jsem. ,,Byl tam Hank, Erik, Daniel a Sarah! Uslyšeli jsme nějaký řev, pak se objevilo světlo a pak jsem spadla dolů z toho kopce."
Žena mě chytila za ruku, aby mě uklidnila.
,,Přišli jsme tam, když už jsi ležela na zemi. Byla jsi daleko pod kopcem, určitě je možné, že na kopci někdo byl. My jsme tam jen nechtěli být kvůli Kronovi, tak jsme tě odnesli do bezpečí." vysvětlovala.
Zmateně jsem se zamračila.
,,Kron? Kdo je Kron."
Než mi ta žena stačila odpovědět, přišel k nám nějaký mladý muž.
Vlasy měl také černé, oči modré a oblečený byl v tmavě šedé košili a kalhotách. V rukou držel meč esovitého tvaru. Jeho pravé rameno a část tváře měl také potetované těmi zvláštními tvary.
Když promluvil, jeho hlas byl hluboký a rázný.
,,Kron je asi to, co jsi mohla slyšet tam na tom kopci." řekl. ,,Nikdo ho nikdy moc zblízka neviděl a pokud ano, nejspíš to nepřežil. Je to největší obyvatel Deiragenu. Před čtyři sta lety ho ti vaši Gardi zabili a od té doby už se tu žádný jiný nevyskytoval. Zřejmě se ale objevil další a je hodně silný."
,,Ty patříš ke Gardům?" zeptala se ta žena.
V té chvíli jsem nevěděla, co odpovědět. Nebyla jsem si jistá, jestli bych jim měla říkat, že jsem Gardka. Ani jsem netušila, kdo ti dva jsou. Nakonec jsem se smířila s nevyhnutelnou odpovědí. Co by jinak dělala čtrnáctiletá holka ze Země v Deiragenu?
,,Ano patřím." prohlásila jsem možná až moc hrdě.
Žena se usmála a kývla hlavou spokojená s mou odpovědí.
,,A vy jste tu kvůli Kronovi?" zeptal se ten muž.
,,Ne. Jsme jen průzkumný oddíl." odvětila jsem. Nepřišlo mi dobré zmiňovat se o Akyrussu. ,,Jak ten Kron vypadá?"
,,Je to něco obrovského." odpověděl muž. ,,Naposledy jsme ho spatřili před čtyři sta lety, moc o něm nevíme. Jen to, že vydává hlasitý řev a ostré bílé světlo."
,,Jo. Všimla jsem si." prohodila jsem.
Potom bylo chvíli ticho. Netrvalo ale dlouho, protože žena měla ještě jednu otázku.
,,Jak se jmenuješ?"
Spokojená, že už přišel čas seznamování, jsem se na ni podívala.
,,Jsem Lincy. Lincy Hartová. A vy jste kdo?"
Žena i muž přede mnou se na sebe rychle podívali. Pak promluvil muž.
,,Jsem Dreik." odpověděl a ukázal na ženu vedle něj. ,,A tohle je Rix. Jsme Fleugové. Pro tebe jsme prostě jedni z 'cizích'.


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Bellasmilee Bellasmilee | E-mail | Web | 4. dubna 2014 v 21:23 | Reagovat

Juuuuuuu...Pěkné,kde jsi přišla na ty jména? :D

2 Aly Aly | Web | 4. dubna 2014 v 22:50 | Reagovat

[1]: Nevím :D mě to prostě nějak napadlo. :)

3 AutonMionYna AutonMionYna | 7. dubna 2014 v 10:53 | Reagovat

I ♥ this story

4 Free Free | E-mail | Web | 28. listopadu 2014 v 14:02 | Reagovat

Ohhhh super ! Takže tam jsou i nějací domorodci podobní lidem ! No úžasné. Ovšem je otázka. Co se stalo s ostatními :D :/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama