Ukrytá dimenze-12.kapitola

7. února 2014 v 23:48 | Aly |  Ukrytá dimenze


Návštěva

Konečně někdo zazvonil na zvonek!
Celé ráno a dopoledne jsem čekala na Danielův a Erikův příchod. Hank mi neřekl, kdy přijdou, a tak jsem je vyhlížela u snídaně i u oběda. Jsem hrozně zvědavá... Zajímá mě Erik a chci vědět, jaké s Danielem přinese zprávy.
Hank se vydal otevřít.
Slyšela jsem, jak se všichni potěšeně pozdravili a potom vstoupil Daniel se svým žákem do domu.
Daniel vypadal pochopitelně stejně jako vždycky. Krátké světlé vlasy, vysoký, silný, sympatický a usměvavý. Vlastně trochu pravý opak Hanka. Hank je také silný a vysoký, ale má krátké tmavé vlasy a není až tak usměvavý.
Moje pozornost se přesměrovala na Erika. Je asi o deset centimetrů nižší než Daniel a Hank - i když já jim stěží sahám po ramena. Je tedy vyšší než já. Na sobě má černou mikinu a obyčejné džíny. Je štíhlý a celkem urostlý. Podobně jako Hank má tmavé a krátké vlasy. Když se nad tím zamyslím, je docela hezký...
Po krátkém přivítání a seznámení jsme si všichni čtyři sedli do obývacího pokoje.
,,Tak...asi začneme..." spustil Daniel a rozhlédl se po ostatních. ,,Hanku ohledně toho portálu, který jsme zrušili včera v lese...nebyl jediný."
,,Nebyl jediný?" zeptal se Hank překvapeně. ,,Takže jich bylo v lese víc?
,,Ne." odpověděl Daniel. ,,V Trenbrukském lese už není jiný portál. Radary ještě sice ukazují přítomnost 'cizích' - proto jsme ještě nezrušili tábor-, ale portály tam už nejsou. Předpokládáme, že tábor zrušíme, až odstraníme všechny 'cizí' v lese, což bude asi nejpozději do týdne.
Říkal jsem, že portál v lese nebyl jediný, protože nám z vedlejších měst hlásí další problémy. Sousední město Brelcon mělo také jednu pohotovost. Nejspíš se k nim zatoulal jeden 'cizí' od nás. Portál nenašli a od té doby další akce neměli. Do Cardiffu přicházejí zprávy z vnitrozemí Walesu a ještě z Londýna. Ve Walesu se to pravděpodobně děje jen ve vnitrozemí - přesněji v okolí Trenbruku - a Londýn hlásí dvě akce v jeho okolí."
Když to Daniel dořekl, podíval se Hankovi do očí.
,,Začínám mít pocit, že se něco děje." poznamenal Hank a Daniel kývl.
,,Chtěl bych ti ještě něco říct, ale nejlepší to bude u tebe v ložnici." řekl Daniel a Hank zřejmě pochopil, co tím myslí. Kývl a odebral se s Danielem do své ložnice.
,,Vy dva chvíli počkejte! Hned jsme zpátky!" volal ještě Daniel a potom už zavřel dveře ložnice.
Rozpačitě jsem si poposedla a podívala se na Erika. Seděl kousek vedle mě a ujídal z misky křupky, které na stole sloužily k občerstvení. Nejspíš vycítil, že se na něj dívám a usmál se na mě. Musela jsem se usmát taky.
,,Co koukáš? Mám hlad." řekl a já jsem se usmála ještě víc.
,,Nechceš něco pořádného k jídlu?" zeptala jsem se a on odmítavě zavrtěl hlavou.
,,To je dobrý." řekl a po chvíli se zeptal: ,,Ehm...došlo ti, že nám zase cosi nechtějí říct?"
Hned jsem pochopila, že mluví o tom, jak se Hank a Daniel odebrali do pokoje.
,,Stává se to často? Často před námi něco tají?" zeptala jsem se.
,,Celkem jo." odpověděl Erik. ,,Oni totiž nechtějí, aby se nám něco stalo. Nevědí ale, že čím víc nám toho neřeknou, tím víc se o to budeme zajímat."
,,Přesně tak!" souhlasila jsem. ,,A ty jsi jak dlouho u Gardů?"
,,Už přes rok." odpověděl Erik. ,,Když jsem byl nový jako ty, Daniel mi toho taky moc neříkal. Až když to teprve bylo vážné."
,,A co bylo tenkrát vážné?" vyzvídala jsem.
,,Ale jenom jsme museli jet na pomoc do Candiganu. Nakonec se musela i půlka města evakuovat, ale pak 'cizí' Gardi zahnali a všechno bylo zase, jak má být." odpověděl Erik.
,,Do Candiganu? Až na druhou stranu Walesu?" žasla jsem. ,,Taky bych si tam zajela."
,,Hmm...no jo, tam se jen tak nedostaneš." dodal Erik. ,,Každopádně tam teď ti dva plánují, co udělají a my budeme muset domů, než se třeba vrátí z nějaké výpravy."
,,Co?! To nás nevezmou s sebou?" vyjekla jsem.
,,No...možná mě. Ale tebe asi ne. Jedině kdyby se nějak změnil jejich plán." odpověděl Erik.
Chvíli bylo ticho. Přemýšlela jsem o tom, co si v pokoji Hank s Danielem domlouvá. Potom se ho musím zeptat.
,,Jakou zbraň máš?" zeptal se najednou Erik.
Nechápavě jsem se na něj podívala. ,,Jak to ale myslíš?"
Erik se usmál. ,,Ještě asi nejste s výukou moc daleko." řekl. ,,Každý Gard si může vybrat zbraň. Na 'cizí' nejlíp působí ty starší - to znamená nože, meč a tak. Pravidlo je, že Gard si může vybrat klidně nějakou moderní pistoli, ale musí mít alespoň jednu starší zbraň. A potom je ještě povinná dýka - dá se to s ní naučit rychle.
Takže každý Gard musí mít dýku. Potom meč, nebo vrhací nože, nebo luk, nebo možná i nějaké kopí a pak ještě může mít současné zbraně - třeba kulomet, ale to tě nezajímá."
,,Proč jsou na 'cizí' účinnější ty starší zbraně?" ptala jsem se.
,,Tak když v Deiragenu vystřelíš z pistole, tak na sebe okamžitě přilákáš veškerou pozornost." odpovídal Erik. ,,Někteří 'cizí' jsou skoro zvířata, a tak mají lepší sluch. Můžou to slyšet na míle daleko a na metry daleko, když máš tlumič... Někteří 'cizí' nejdou skoro trefit lukem a stejné je to s pistolí. Někteří se zneškodňují speciálními pastmi a tak dál."
Jakmile to Erik dořekl, podíval se na mě. Dostala jsem zase zajímavé informace, to musím uznat. Najednou jsem si vzpomněla na Erikovu nezodpovězenou otázku, na jejíž odpověď asi zrovna čekal.
,,Já budu mít asi luk." odpověděla jsem.
Erik se usmál. Ten jeho úsměv se mi začíná líbit čím dál tím víc. ,,Já mám krátký meč." řekl.

Hank a Daniel se v pokoji domlouvali skoro tři čtvrtě hodiny. Asi po čtvrt hodině mi došla trpělivost a pustila jsem televizi. Takže jsem s Erikem strávila dlouhou chvíli koukáním na stupidní seriály, o kterých víme, že jsou stupidní, ale baví nás.
Za půl hodiny se s námi Daniel a Erik rozloučili a odjeli domů.
Hank mě nechal posvačit a potom mě poslal se převléct. Měla jsem přijít na zahradu za domem, kde budeme cvičit.
,,Je na čase říct si něco o zbraních Gardů." zahájil výuku Hank.
První jsem mu chtěla říct, že jsem o tom už mluvila s Erikem, ale Hank už mě odváděl k mému luku a terči uprostřed zahrady.
,,Gard si může vybrat jednu zbraň, která mu sedí. Předpokládám, že budeš chtít luk..." začal Hank a podíval se na mě, aby si ověřil, jestli je to pravda. Rychle jsem přikývla.
,,Tak začneme střílením. Vezmi si luk a do toho. Potom si promluvíme o dýce." řekl Hank.
Na Hankovu výzvu jsem si vzala luk a šíp. Postavila jsem se asi pět kroků od terče, vložila šíp do luku, natáhla a zamířila.
V tu chvíli mě Hank zarazil.
,,Počkej ještě...nemáš natažené rameno." řekl a přistoupil ke mně. Chyba byla v tom, že když jsem se chystala vystřelit, můj loket směřoval dolů k zemi. Správně má směřovat vodorovně stejně jako šíp, aby nebylo ohnuté zápětí. Nejsem si jistá, jestli vím proč, ale je to prostě pravidlo.
Hank mi loket zvedl do správné polohy a vybídl mě, ať pokračuju.
Zamířila jsem a vystřelila.
Šíp trefil do čtvrtého pruhu terče od středu. Docela nic moc....
,,Špatně se ti to natahuje." poučoval Hank. ,,Zkus tlačit lopatky k sobě, půjde ti to líp."
A když jsem to zkusila, trefila jsem do prvního pruhu od středu. To už je lepší...
,,Vy máte taky luk?" zeptala jsem se Hanka.
,,Já mám skoro všechno." řekl s úsměvem. ,,Luk, meč, nože, pistoli - ale ta v Deiragenu není moc výhodná, jen v některých případech."
,,Jo. Mluvili jsme o tom s Erikem." poznamenala jsem. ,,A dýku nemáte?"
,,Jistěže mám. Každý Gard musí mít dýku. S tou se budeme učit asi zítra. Dneska si zastřílíš a trochu zacvičíš. Teď pokračuj." poručil Hank.
To odpoledne jsem musela vystřílet dvakrát toulec, což je asi padesát šípů, běhat atletickou abecedu, kterou naprosto nenávidím. Dál ještě alespoň půl hodiny cvičit a protahovat se.
Večer jsem usnula opravdu rychle.









 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Áďa Áďa | 8. února 2014 v 8:00 | Reagovat

Pěkné ;-) těším se na další kapitolu =)

2 AutonMionYna AutonMionYna | 8. února 2014 v 11:13 | Reagovat

WOW! Ty chodíš na nějaké speciální kurzy psaní? Jsi fakt skvělá.Už se těším na další díl.Co asi prožije Lincy příště?

3 Aly Aly | Web | 8. února 2014 v 11:47 | Reagovat

[2]: Nechodím :) Jen čtu knížky :D

4 Bellasmilee Bellasmilee | E-mail | Web | 8. února 2014 v 14:03 | Reagovat

Boží,ale to ty víš.. :D

5 Banshee Banshee | Web | 12. února 2014 v 16:01 | Reagovat

Moc pěkné!!!

6 Free Free | E-mail | Web | 8. listopadu 2014 v 16:31 | Reagovat

Super to je, ale nechtěl bych mít takový dlouhý trénink :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama