Ukrytá dimenze-3.kapitola

30. prosince 2013 v 21:03 | Aly |  Ukrytá dimenze


Další překvapení v lese

Už opravdu dlouho jsem to nedělala. To je asi tím, že se teď celou tu dobu plánovala Merrisina svatba. Musela jsem pomáhat vybrat šaty, meny, dekorace a tak dál. Schválně jak mi to půjde...
Seběhla jsem z mírného kopečku, který na naší zahradě dá se říct, odděluje posezení a záhonky s volnou plochou pokrytou trávou pro sport a pro bazén. Vešla jsem do kůlny a vytáhla si toulec se sedmi šípy, luk a terč. Nasadila si alespoň nátepníky, aby se mi na rukách neudělaly šrámy od tětivy. Pověsila terčovnici na hřebík zatlučený ve zdi kůlny a na ni připevnila nový nepropíchaný obrázek terče. Rozhlédla jsem se kolem, jestli mě někdo nešpehuje a potom vložila šíp do luku. Natáhla jsem tětivu dokud se moderní plastové letky šípu nedotkly koutků úst a zamířila. Protože jsem dlouho nestřílela, mířila jsem docela dlouho, asi po patnácti vteřinách jsem si byla jistá, že trefím a šíp jsem pustila. Vyslala jsem ho docela rychle, možná jsem na tu rychlost stála i dost blízko...a po pěti vteřinách se moje myšlenka potvrdila. Jako výsledek toho, že jsem dlouho nestřílela, jsem šíp netrefila do terče ale vedle něj do zdi naší dřevěné kůlny. Jako výsledek toho, že jsem stála dost blízko a naplno natáhla luk, šíp udělal velkou díru do zdi kůlny. Vlastně půlka šípu byla na jedné straně zdi a druhá půlka na druhé straně. Alespoň se nezlomil, ale jak to zamaskuju?
Po chvilce mě napadlo, že bych do zdi mohla zatlouct další hřebík a pověsit na něj další terč. Ale terčovnici nikdy nesundávat, šlo by to dost vidět, sice z druhé strany to vidět půjde, ale uvnitř kůlny je dost tma. Tohle je vyřešeno...
Po nehodě se dřevěnou tenkou zdí jsem si stoupla dál a zkoušela dál střílet. Ze začátku pořád mimo. Později se mi to začalo dařit a sem tam jsem se trefila i do středu terče. Asi po půl hodině mě to přestalo bavit, tak jsem všechno uklidila a vrátila se domů.
,,Zase jsi střílela, Lincy?" zeptala se Merrisa hned, jak jsem vešla do obývacího pokoje.
,,Jo." odpověděla jsem podezíravě.
,,Do terče? Nebo úplně mimo?" zeptala se znovu Merrisa.
,,Ne, ne. Do vlaštovek, pár jsem jich trefila, chceš je vidět?" odsekla jsem.
,,Ale no tak, Lincy..." ozvala se mamka. ,,Merrisa se tě jen zeptala, jak ti to šlo."
,,Ale..." bránila jsem se, ale dřív než jsem to dořekla, ozval se taťka: ,,Neřek bych Margareth, to by se snad jen zeptala ,A...jak ti to šlo, Lincy?', ne?" Po jeho slovech se sestra i mamka odvrátily.
,,To jsem chtěla říct!" dodala jsem.

Tou událostí v lese jsem se už moc nezabývala. Jen mě napadlo, že bych se tam ještě někdy šla podívat, ale pak jsem stejně skončila u televize. Stalo se to už před čtyřmi dny a já jsem se chtěla dožít konce prázdnin. Netušila jsem, co ti muži hledali a i když jsem to chtěla strašně moc vědět, nikam jsem nešla.
V televizi zase samozřejmě nic nedávají, tak jsem zkusila poslouchat hudbu. To mě na chvíli zabaví. Asi po deseti minutách skvělé hudby mi do pokoje vpadl Merrisin snoubenec. ,,Ty mě jako neslyšíš?" zeptal se ostře.
Chvíli jsem na něj koukala, jak pitomec a pak odpověděla: ,,Už jo. Promiň. Měla jsem puštěnou hudbu."
,,Tak ji nemáš mít tak nahlas." odpověděl uraženě Tony, tak se ségřin snoubenec jmenuje. ,,Merrisa nikdy nebyla na houbách a tak teď půjdeme, nechceš jít s námi?"
,,A...to jako do lesa?" váhavě jsem se zeptala.
,,No a kde jinde rostou houby?" netrpělivě se zeptal Tony.
,,Asi v tom lese?" zdráhavě jsem odpověděla.
,,Lincy! Radši mi odpověz na tu důležitější otázku." už vážne netrpělivě řekl Tony.
Mám s nimi jít? Už jsem to v tom lese jednou zvládla. Oni dva o ničem neví, možná bych měla jít s nimi, protože kdyby se tam zase něco dělo, já bych to čekala. ,,Dobře, jdu s vámi...na houby."

,,Takže...Merriso, odkdy chodíš na houby?" zeptala jsem se, když už jsme našli pár hřibů.
,,Víš přece, že jsem dnes šla poprvé." odpověděla klidně Merrisa.
,,Jasně. Jenže ty chodíš do barů a ne do lesů...mám pravdu?" vyptávala jsem se Merrisy.
,,Hmm...jenže Tony chodí a já jsem si to taky chtěla zkusit." odpověděla Merrisa.
,,Aha...takže hádám, že vy dva jste se potkali, když to Merrisa přehnala s pitím v baru a nějakým způsobem se dostala omylem do lesa a ztratila se a půlnoční houbař Tony tě z lesa vyvedl a další den, kdy už jsi byla střízlivá jste se dali dohromady?" posmívala jsem se.
,,Lincy proč si vymýšlíš takové hlouposti?" otráveně se zeptala Merrisa.
,,Ticho holky!" špitl Tony.
,,Toho si nevšímej, Tony, to je jen mezi mnou a mou otravnou sestrou." uklidňovala ho Merrisa.
,,Ne ticho, něco slyším!" znovu šeptal Tony, a jakmile to došeptal, uslyšeli jsme, jak někde kousek od nás něco docela velkého běží, nebo poskakuje mezi stromy. Asi je to tu znovu.
,,Ale Tony nestraš! Je to jenom srnka." vyděšeně řekla Merrisa.
,,Ne, lásko. Viděl jsem to, ale nevím, co to je. Je to docela velké, ale srnka ani divoké prase to určitě není." odpověděl Tony. ,,Teď zkusíme jít pomalu zpátky. Nebojte se a běžte první, radši neutíkejte."
,,Ale co ty?" zdráhavě se zeptala Merrisa.
,,Půjdu až chvilku po vás, běžte!" odpověděl.
Pomalu jsme začaly couvat po pěšince, která vedla zpět domů. Ale teď jsme to slyšeli, všichni a já jsem zase viděla, jak se pohnul keř. Teď začal couvat i Tony, bylo to blízko.
,,Co tady děláte?!" řekl náhle nějaký muž za našimi zády a všichni tři jsme začali křičet. Bylo to docela trapné.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Any Horan ♥ Any Horan ♥ | Web | 2. ledna 2014 v 19:49 | Reagovat

Vždycky jsem ti záviděla tvoje psaní! -_- Sakra...
Ten konec :D Asi bych se na posrala...
Ááá...Jsem měla úplně husinu.
Ale strašně se ti to povedlo :33

2 Aly Aly | Web | 3. ledna 2014 v 13:24 | Reagovat

Díky :)))

3 AuntoMionYna AuntoMionYna | 23. ledna 2014 v 18:55 | Reagovat

AAAAA zbožňuju tvoje příběha Aly :*

4 Neimã Neimã | E-mail | Web | 2. února 2014 v 10:53 | Reagovat

Super povídka Aly :-D ;-)
Líbí se mi, jak píšeš a v podstatě i celý blog...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama